---

Upozornění:
Níže uvedené informace jsou výsledkem mého pátrání, protože na webu, ani ze snadno dostupných materiálů obce, jsem se toho ohledně historie a zejména událostí z 20. století příliš nedozvěděl. Protože nejsem místní, níže uvedené informace mohou obsahovat nepřesnosti, stejně jako zde uvedené informace nemusí vyjadřovat můj osobní názor. Nepovažujte prosím tuto stránku jako oficiální zdroj informací. Nemám žádné zájmy vyvozovat jakékoliv odborné historické závěry, chci pouze zprostředkovat informace. Celý tento web tvořím ve volném čase a práce nebyla, a není nijak honorována.

Osobně jsem rád, že žijeme v mírumilovné době a se všemi svými sousedními státy máme přátelské vztahy. Pokud odhalíte nějakou nepřesnost, anebo můžete něco doplnit, prosím kontaktujte mě. 

Pokud jste se ocitli na těchto stránkách a pátráte po nějaké konkrétní věci z historie obce Březí, zkuste také navštívit Facebokovou stránku Březí – Prolínání času. Řadu reálií z dávnější doby, do roku 1945, zachycuje pro změnu zase web www.Mozgovicz.at.

Veškeré zde naskenované pohledy, dopisy a otisky razítek jsou z mé vlastní sbírky, pokud není uvedeno jinak.

Obec Březí, Prátlsbrun, Pratelsbrun, Bratelsbrunn a Bratelsbrun, kdo se v tom má vyznat?

Satelitní řopík se nachází na území dnešní obce Březí u Mikulova na Břeclavsku. Obcí s názvem Březí máme dnes několik, takže pozor, není Březí jako Březí. Katastrální území se jmenuje Březí u Mikulova. Bunkr pochází z roku 1938, tudíž se zaměřím spíše na informace především z 1. poloviny 20. století.

Začneme s různými názvy pro jednu obec. Vycházel jsem z dokumentu „Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005 II. díl“, který je dostupný on-line, strana 62, kde informace vycházejí ze sčítání lidu po desetiletích. Další roky jsem doplnil na základě svého pátrání z pohlednic, atd.

v r. 1869 Bratelsbrun
v r. 1880 Bratelsbrunn
v r. 1890 – 1910 Pratelsbrun
v r. 1921 – 1930 Prátlsbrun
1930 – 1938 Prátlsbrun
1938 – 1945 Bratelsbrunn bei Nikolsburg (po záboru pohraničí Německem) a zároveň je název žel. stanice přejmenován na Bratelsbrunn – Unter Tannowitz
v r. 1945 – 1949 Prátlsbrun
od roku 1950 Březí

Poznámka I.:

V dokumentu Pamětní kniha staničního úřadu v Pratelsbruně (Prátlsbrun) lze nalézt také krátkodobé názvy jako Bratisbrun a Pratisbrun. Také změna názvu obce na Prátlsbrun, stejně jako pojmenování železniční stanice v obci, je datováno až od roku 1924. Datace tak neodpovídá informacím z výše uvedeného dokumentu „Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005 II. díl“.

Poznámka II.:

Podle knihy „Monografie československých známek – díl XVII. – Československá poštovní razítka 1919 – 1938“, autor Ing. Emil Votoček, POFIS, Praha, 1988, byl vývoj s poštovními razítky v obci následující:

1918: Pratelsbrun / Bratelsbrunn,

1925: Prátlsbrun / Bratelsbrunn (až do roku 1938 – připojení k Německu)

1. Pratelsbrun * Bratelsbrun * Č.S.P. a (1920 – 1925), M.44, 14
2. Pratelsbrun * Bratelsbrunn * Č.S.P. b (1921 – 1925), M.44, 14
3. Prátlsbrun * Bratelsbrunn * a (1925 – 1938), M.47, 11
4. Prátlsbrun * Bratelsbrunn * b (1925 – 1938), M.47, 11

Kde M.44 značí místní denní razítka běžného typu, v horním mezikruží mají buď český, nebo slovenský místní název, v dolním pak místní název v druhém jazyce. Oba jsou vzájemně odděleny ozdobami. Iniciály Č.S.P. jsou pro nedostatek místa vsunuty do horní a rozlišovací značky do dolní úseče. V tomto provedení se používala razítka česko-německá, česko-polská, slovensko-maďarská a česko-rusínská. Typ M.44 patří mezi razítka I. základního typu.

Razítka typu M.47 mají v horním mezikruží vesměs český nebo slovenský místní název a v dolním mezikruží místní název v druhém jazyce. Oba nápisy jsou odděleny ozdobami. Datum má vždy hodinový údaj. Iniciály Č.S.P. se již na razítku nevyskytují. Typ razítka M.47 se již řadí mezi razítka II. základního (novějšího) typu.

Pamětní kniha staničního úřadu Prátlsbrun (1918 – 1948)

Povedlo se mi z webu Badatelna.eu (pozn: web spadající pod Národní archiv ukončil během června 2021 z důvodů potíží s financováním svojí existenci) získat jednotlivé elektronické listy z této knihy, které jsem spojil do jednoho dokumentu. Závěrem jsem jej za pomoci OCR programu převedl do podoby textově částečně prohledávatelného PDF souboru (30 MB).

Řopík byl postavený v Prátlsbrunu

V době výstavby bunkru (1938), stejně jako za většinu doby trvání předválečného Československa, se ale obec oficiálně jmenovala Prátlsbrun. Věnovat se tak chci především tomuto období.

Na pohlednicích nejen z předválečné československé doby jsem se setkal pouze s názvem Bratelsbrunn, naopak pohlednici s vytištěným českým názvem Prátlsbrun jsem neviděl žádnou, možná ani žádná taková neexistovala. S poštovními razítky po roce 1918 je situace podobná, tam se využívalo často dvojjazyčného označení Pratelsbrun a Bratelsbrunn, za války pouze Bratelsbrunn. Pouze po II. světové válce se krátce používala na razítku jen česká verze s textem Prátlsbrun.

Zapomenutý Prátlsbrun?

Začal jsem pátrat logicky po historii na oficiálních webových stránkách obce Březí, ale ouha, tam jsem sice našel informace o historii obce třeba i z 13. století, ale například informací z 20. století tam bylo velmi málo, vlastně téměř žádné.

Osobní vsuvka:

Pamatuji si na svá školní léta, když jsem končil základní školu (rok 2000) a v dějepisu jsme končili rokem 1945 s tím, že naše republika byla osvobozena a patřili jsme mezi vítězné státy. Na střední škole technického typu, o několik let později, jsme v dějepise opět končili rokem 1945 s podobným vysvětlením, že „historie po roce 1945 je komplikovaná a není ve školních osnovách.“ Jak se zdá, některé věci se ani po dalších letech nemusely změnit.

Na oficiálních stránkách obce chybí i informace o tom, jak a kdy vlastně vznikl aktuálně platný název obce – Březí. A světe div se, není tam ani jednou zmíněn předchozí československý název Prátlsbrun / Pratelsbrun.

Přitom i ve vojenském archivu, když jsem pátral po historii výstavby mého bunkru, se používal ve 30. letech pouze oficiální československý název – Prátlsbrun. Vzácnou výjimkou byla pouze některá vojenská hlášení se zkomolenými tvary jako Prátlsbrunn (zdvojené „n“) a Pratelsbruh.

Dvě věty o 20. století stačí?

Zatímco 13. až 16. století bylo zmíněno na oficiálním webu obce Březí v několika větách, z 20. století tam byl přímo zmíněn jen počet obyvatel a to, že 27. 10. 1938 obcí projížděl Adolf Hitler.

Opravdu se dá shrnout historie obce 20. století do této věty, zvlášť když míst, kterými projížděl Adolf Hitler, byly stovky, tisíce, anebo ještě více? Informace, že obec byla známá pěstováním okurek a výrobou vína, se asi totiž nedá vztáhnout jen ke 20. století. To mi přišlo o 20. století jako málo informací.

A pokud se má shrnout 20. století do jedné věty (a do druhé věty informace ohledně počtu obyvatel), tak mi to připomíná spíše nějaký populární bulvární způsob ve stylu: „20. století přeskočíme, ale dáme tam aspoň toho Adolfa Hitlera, ne?“ Tomuto přístupu k historii nerozumím, ale pojďme dál.

Podíval jsem se na webové stránky několika sousedních obcí, jak tam zmiňují svou historii.

Nový Přerov – má on-line kroniku, kde se návštěvník dozví informace od roku 1945, některé roky však chybí. Poslední zápis je z roku 2006.

Dolní Dunajovice – stručná historie obce – informací by mohlo být více, ale základní informace se návštěvník dozví.

Novosedly – poutavě a informačně hodnotné popsání historie obce se zaměřením na 20. století.

Dobré pole – stručné informace o historii obce, 20. století je věnováno alespoň několik vět, byly zmíněny i roky 1938 a 1945.

Doplněno 7. 3. 2021:

Obec Březí u Mikulova přidala na svůj web naskenované obecní kroniky a zpětně vyhotovené výpisy z kronik, některé ročníky sice úplně chybí (např. chybí kompletně roky 1938 až 1967, 1989 až 1994), stejně jako části kronik byly vytrhány a skončily neznámo kde, ale každá snaha se cení, a kdokoliv tak nyní může zkoumat stovky dostupných stránek.

Výpisky z historicky zajímavých roků 1918, 1938, 1945, 1948, 1968, 1989 a 1993

Dokumentaristé a historikové se často zaměřují na výše uvedené roky, které byly svým způsobem přelomové. Ať už to byl vznik Československa v roce 1918, postoupení pohraničí Německu v roce 1938, konec 2. světové války 1945, „Vítězný únor 1948“, rok 1968, změny v 1989 a vznik samostatné České republiky v roce 1993.

Z již dříve zmíněné „Pamětní knihy staničního úřadu Prátlsbrun“ z let 1945 – 1948 jsem vyčetl:

16. 12. 1918 – československé vojsko obsadilo dané pásmo a čs. státní dráhy převzaly správu trati Břeclav – Hrušovany Šanov. Obsazení území i železnice provedeno bez odporu rakouského vojska neb obyvatelstva. Rakouská posádka ustoupila.

8. 10. 1938 v 11 hodin opustila Prátlsbrun čs. armáda a o 2 hodiny později vstoupila německá armáda

24. 4. 1945 vtáhla III. ukrajinská sovětská armáda pod velením maršála Malinovského do Mikulova a Prátlsbrunu, německá armáda ustoupila

od 14. 8. 1945 je železniční stanice v Prátlsbrunu plně v provozu

1946 – začíná odsun Němců z republiky Československé

„Dne 25. února 1948 při demisi reakčních ministrů a demisi vlády i po únorových událostech se v obci, v životě politickém nic nezměnilo, poněvadž Komunistická strana československá měla jak v obci tak i v okrese mikulovském většinu. Akční výbory národní fronty měly málo práce. Československá strana lidová a strana československo-národně socialistická byly ihned rozpuštěny a zůstala pouze v celém okrese Komunistická strana československa.“

Z nedávno zveřejněných kronik obce Březí jsem vyčetl:

1968 – (díl druhý, od strany 15) – „velké únorové vítězství pracujícího lidu nad reakcí v roce 1948“. Dále oslavy 1. Máje – kde účast byla dobrovolná. K vidění byl i alegorický vůz místní posádky Pohraniční stráže s nápisy: „Neprojdou“ a „Za hranice jen s Čedokem“.

Srpnové události byly zmíněny stručně:

„… občané jsou nejen pracovití, ale i politicky vyspělí. Proto je vůbec nepřekvapila polednová politika, ale ani srpen 1968. Pracovali a věřili v sílu Sovětského svazu. A tento nezklamal jejich důvěru. V obci, až na malé výjimky „poblázněnců“ nebyly žádné závady.“

1989 – z tohoto roku kronika není, poslední zápis byl z nedokončeného roku 1988 (červen) a nejbližší navazující záznam je až z roku 1995, ale tehdejší kronikář se snaží některé údaje z předchozích let zmínit dodatečně.

V roce 1995 kronika začíná představením kronikáře a informací: „budou zde uvedeny veškeré dostupné informace, získané v obci po roce 1989, tedy v období po pádu komunistické diktatury nejen v naší vlasti, ale i v celoevropském měřítku. Nutno předeslat, že ne všichni občané tuto změnu přivítali s nadšením, ale jisté je, že drtivá většina občanů přivítala konec zkorumpovaného režimu vlády jedné strany s nadšením a úlevou, o čemž svědčí rychlé a převratné změny – dříve nepředstavitelné – v myslích, ale i činech občanů.“

Voleb do obecního zastupitelstva se v roce 1990 zúčastnilo 1003 voličů z celkových 1009, tedy účast 99,4 %.

Celkem hlasů do všech zastupitelských orgánů v roce 1990:

Občanské forum – 1011, t.j. 34,1 %
Hnutí Morava a Slezsko – 797, t.j. 26,9 %
KSČ – 682, t.j. 23 %
Křesťansko-dem. unie – 228, t.j. 7,7 %
Strana zemědělská – 113, t.j. 3,8 %

o čtyři roky později v listopadu 1994, v té době po rozdělení Československa na dva samostatné státy, byla volební účast již jen 689 voličů z 1069 zapsaných, tedy 64,5 %.

Obecní zastupitelstvo mělo celkem 9 členů.

Úspěšnost volebních stran v obci v roce 1994 podle počtu získaných mandátů:

KSČM – 1311 hlasů, 40 % (4 mandáty)
SNK – 1390 hlasů; 23 % (3 mandáty)
KDU – ČSL 1.263 hlasů, 18 % (2 mandáty)

K 31.12.1994 bylo v obci celkem 1504 občanů s národnostním složením:

národnost česká: 690
národnost slovenská: 33
národnost moravská: 787
národnost maďarská: 1
národnost ukrajinská: 1
národnost ruská: 2
národnost bulharská: 1

Také se dozvíme, že v obci je 220 automatických praček, 280 barevných televizorů, 20 černobílých televizorů a 209 osobních automobilů. V roce 1995 je v obci 68,8 ha vinné révy.

Začínám hledat informace o Prátlsbrunu

Co jsem se nedočetl na oficiálních stránkách obce, to jsem našel na internetu v dokumentu O starém Prátlsbrunu a tamější české menšinové škole, který napsal dnes již zesnulý Mgr. Eduard Červený, toho času emeritní ředitel Gymnázia v Mikulově. Dokument to byl pro mě velmi přínosný a je škoda, že něco podobného není dostupné například na stránkách obce Březí.

Přestože jsem neměl možnost se s panem Červeným potkat, podle dostupných materiálů byl v regionálních tématech velmi aktivní, zapojený byl kromě jiného i do projektu „Společného učení pro budoucnost„, dostal ocenění za přínos v oblasti regionální historie a byl čestným členem Muzejního spolku v Mikulově.

Sčítání lidu v obci Prátlsbrun ke dni 1. 12. 1930

PhDr. Jiří Mikulka mi poskytnul naskenovanou stránku z materiálu Lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, vydáno ministerstvem vnitra a Státním úřadem statistickým na základě výsledku sčítání lidu z 1. prosince 1930.

Zde se dozvídám, že v obci tehdy žilo celkem 1.757 obyvatel, z toho 150 česko-slovenské, 1.563 německé a 1 jiné národnosti. K tomu pak ještě 43 cizozemců.  Také to, že zde stálo 408 domů, byla zde železniční stanice a dostupný byl v obci poštovní úřad, telegraf i telefon.

Střežení hranic u Prátlsbrunu zajišťovali až ze 30 km vzdálených Vranovic

V neklidném roce 1938 museli stráž hranic v obci Prátlsbrun pro nedostatek národně a státně spolehlivých obyvatel zajišťovat jednotky SOS (Stráž obrany státu) až z téměř 30 km vzdálených Vranovic. Toto a další informace uvádí na svých stránkách KVH Litobratřice.

Prátlsbrun po odstoupení pohraničí končí – říjen 1938

Po odstoupení území Německu 8. října 1938 se objevuje opět německý název Bratelsbrunn a obec se stává součástí rozsáhlé říšské župy Dolní Podunají (Reichsgau Niederdonau), aby se vše opět změnilo v dubnu 1945.

Vzhled poštovních razítek Bratelsbrunn po odstoupení Německu

Vzhled razítek po odstoupení území Německu lze najít na webu Stampsx.com

Prátlsbrun se po skončení války v roce 1945 vrací, ale ne nadlouho

Ihned po skončení II. světové války se vrací československý název obce – Prátlsbrun, ale jen na pár let. Od roku 1949 se obec mění na Březí, historie má být asi zapomenuta … Povedlo se? To mohou posoudit asi jen místní …

Zajímavost: Aby veřejný pořádek nebyl porušen … Činnost příslušníků Velitelství stanice Národní bezpečnostní stráže Prátlsbrun v květnu a červnu 1945

Příspěvek s tímto názvem přednesl PhDr. Jiří Mikulka v rámci XXXIV. Mikulovského sympozia (pořadatel Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově), které se konalo 10. a 11. 10. 2018 v Mikulově.
Téma sympozia: Formování hranice na Moravě po roce 1918.
Příspěvek zveřejněn ve Sborníku XXXIV. Mikulovského sympozia, jenž vydal Moravský zemský archiv v Brně v roce 2018.

Příspěvek je zveřejněn se souhlasem autora na webu Satelitniropik.cz.

Zajímavost: Prátlsbrun a počet telefonních linek v roce 1946

Obec Prátlsbrun měla v roce 1946 celkem 9 telefonních linek. Byly to:

linka číslo 5 – dráha, staniční úřad
linka číslo 10 – Křížák Jan, hostinec
linka číslo 2 – Místní národní výbor
linka číslo 1 – Národní bezpečnost
linka číslo 3 – Národní správa firem: Jihomoravské družstvo pro zpracování zeleniny pro okres mikulovský z.s. s r.o., Kornherr Josef, výroba zeleninových konserv. Weis Fr. dř. Jan Reichl, strojní výroba lehkých sudů a beden.
linka číslo 7 – Oddělení finanční stráže
linka číslo 6 – Polák Rudolf, konservárna zeleniny, ovoce, vývoz a dovoz zemských plodin
linka číslo 9 – Polášek Jaroslav, obchod smíšený
linka číslo 4 – Vymetal – Lupuljev Dobroslav, nár. správce

zdroj: Úřední telefonní seznam pro zemi Moravskoslezskou na rok 1946, vydalo Ředitelství pošt v Brně

Zajímavost: Název obce Prátlsbrun měl po roce 1945 skončit, aneb jak se 4 roky hledal nový název obce

Níže uvedený text je doslovným přepisem ze sborníku:

Jižní Morava: vlastivědný sborník / Brno : Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997 273 s. : fotografie 0449-0436 Roč. 33, sv. 36 (1997), s. 238-240

Autor: Šuláková, Ludislava

Prátlsbrun, Studánka, Broskvín, Vínohor, Hraničná, Úvar nebo Březí?

Součástí změn, kterými prošlo Břeclavsko po druhé světové válce, bylo přejmenovávání obcí. Aktuální bylo především v jižním cípu regionu, kde je zapříčinily změny daleko hlubšího charakteru. Archivní materiály ukazují, že se nejednalo o záležitost vždy snadnou ani nudnou. Jak uvidíme, některé znějí dnes komicky, nicméně jsou v této podobě prokazatelné.

4. 3. 1946 se obrátila správní komise v Prátlsbrunu na „Děkanství“ filosofické fakulty v Brně s prosbou o „vyhledání původního Českého názvu obce Prátlsbrunu u Mikulova.“ Filosofická fakulta napravila promptně omyl odesílatele a postoupila žádost Zemskému archivu v Brně, který připojil k předání Zemskému národnímu výboru svůj návrh. Vzhledem k tomu, že původní český název nebyl dokladován, přiklonil se ZA k názvu STUDNICE nebo STUDÁNKA s tím, že upřednostnil název Studánka, protože Studnice se již na Moravě vyskytovala. Stejný postoj zaujal i Zemský národní výbor a požádal úřední cestou Okresní správní komisi v Mikulově o vyjádření její i vyjádření místní správní komise v Prátlsbrunu. Místní správní komise však sdělila bez udání jakéhokoliv vysvětlení, že se „rozhodla obec pojmenovati novým úředním názvem na obec HRANIČNÁ“ a požádala 25. 5. 1946 o další patřičné řízení. Nehledě na toto strohé sdělení nového názvu ale uvedla tatáž komise na Vyhlášku o usnesení správní komise dne 3. 6. 1946, že se šesti hlasy usnesla pojmenovat obec na BROSKVÍN. Vyhláška byla 4. 6. 1946 vyvěšena, po 20 dnech sňata, námitky podány nebyly. Návrh měla posuzovat rada nově utvořeného Okresního národního výboru v Mikulově, která se rozhodla doporučit název Studánka u Mikulova. Broskvín označila za nahodile zvolený a nevhodný. Obec se měla k názvu znovu vyjádřit do konce srpna 1946. Po několika urgencích zaslal MNV v Prátlsbrunu jistě překvapenému Okresnímu národnímu výboru opis Vyhlášky, která představila návrh na zcela nový název – 20 hlasy se 21. 12. 1946 místní národní výbor rozhodl pojmenovat svoji obec na VÍNOHOR. I tato vyhláška byla vyvěšena a v zákonné lhůtě nebyly podány žádné námitky. Výpis z protokolu o schůzi MNV dokládá, že tento název je dílem místní osvětové rady. ONV zanedlouho napomenul místní národní výbor v Prátlsbrunu slovy: „abyste od těchto názvů upustili, ježto tyto postrádají jakéhokoliv historického i místního odůvodnění“ a požádal o stanovisko pouze k názvu Studánka.

V přípisu Zemského národního výboru v Brně spatřil světlo světa další návrh názvu – ÚVAR. Návrh v obci neprošel, její představitelé se vrátili k názvu již navrhovanému – Broskvín, který podporovala většina zastupitelů. Jejich tvrdošíjnost přiměla ONV k dalšímu tlaku s tím, že požádal, aby se k návrhu výjadřil také místní Akční výbor NF. Zcela odlišné návrhy ONV a MNV činily řešení neprůchodným a situace se zablokovala. Název Úvar nebyl přijat místním obyvatelstvem a znovu se objevil návrh na Vínohor.Ten byl plénem MNV 22. 5. 1948 také jednohlasně schválen. ONV jej odmítl a požádal, aby MNV dal znovu na pořad svého jednání bod „Přejmenování obce“ s tím, že se schůze zúčastní zástupce ONV. Ani v této situaci MNV nepodlehl a 14 hlasy se vrátil k nám již známému názvu Hraničná. ONV vzhledem k zásadnímu odporu místního obyvatelstva k názvu Úvar kapituloval, rada ONV návrh názvu Hraničná odsouhlasila a odeslala do Brna. Odtud byl postoupen 28. 7. 1948 do Prahy. Víme však, že ani tento již nekomplikovaný návrh nebyl realizován.

Ministerstvo vnitra nemělo sice proti názvu Hraničná zásadní připomínky, upozornilo však na místní jméno BŘEZÍ, které bylo zmiňováno roku 1492. Ministerstvo považovalo za vhodné toto historické jméno obnovit. Vyhláškou ministerstva vnitra ČSR ze dne 5. 8. 1949 byl stanoven nový úřední název – Březí. A tak to již zůstalo.

Jako zdroje dalších informací a témat mohou posloužit odkazy na stránce Zdroje.