Stav na začátku roku 2018

V době koupě řopíku je v celé oblasti hustá a těžko prostupná kopcovitá „zelená džungle“, ve které je navíc schováno velké množství odpadků a odpadů – od klasického domovního odpadu přes části zemědělské techniky (pneumatiky, tlakové hadice, rozvody, …) po pyramidy betonových armovaných bloků a množství rozbitého skla.

Drtivá většina odpadu se logicky nachází na okolním pozemku v majetku obce, přičemž některé předměty se tam nacházejí pravděpodobně i několik desítek let, přitom je to jen pár metrů od místní účelové komunikace. Byť je od ní řopík jen pár metrů, velkou část roku není vůbec z cesty vidět – tak husté jsou náletové dřeviny a zarostlé hromady odpadků. V době vegetace je problém se k řopíku vůbec dostat.

Stav k červenci 2018

Velká část běžných odpadů je i z bezprostředního okolí na obecním pozemku mnou a dobrovolníkem Václavem z Prahy roztříděna a odvezena, šlo celkem o cca 8 stavebních pytlů. Náletové dřeviny v bezprostředním okolí vykáceny, staré masivní akátové pařezy za pomoci najmutého bagru vytrhány (část pak spálena) a plocha provizorně vyrovnána, menší zatravněné plochy několikrát posekány. Obec se na tomto nijak nepodílela, byla o úklidových pracech informována, a neměla proti nim námitek.

Další úklidové práce na obecním pozemku jsem zastavil, jen najmutí bagru (kontakt jsem získal na obci) mě vyšlo na několik tisícikorun. Začal jsem přemýšlet, jak řešit zbylé těžké a rozměrné odpady a stav okolního obecního pozemku v těsném sousedství mého pozemku s bunkrem. Množství odpadů mě překvapilo, a už se mi nechtělo za své peníze a ve svém čase dále uklízet obecní pozemek.

Jedinou dobrou zprávou bylo, že po mém úklidu již nový odpad nepřibýval. Špatnou zprávou a zkušeností pro mě bylo, že obci odpad na jejich pozemku na hranicích s mým pozemkem nevadil, natož neudržovaná vegetace na jejich pozemku.

Navíc jen o pár metrů dále, na místě bývalých silážních jam, se začal objevovat různý domovní, ale i stavební odpad. Hotové hory odpadu, kde bylo všechno možné. A ten odpad dokonce k mému překvapení během hluboké noci někdo zapálil, naneštěstí v době, kdy jsem zrovna měl u bunkru postavený stan v němž jsem spal, ale k tomu příběhu se vrátím jindy.

Následující text o mé snaze za upravené okolí a případné možnosti získání nějakého menšího pozemku okolo jsem sepsal proto, abych nemusel pravidelně odpovídat na dotazy přespolních kolemjdoucích, kolegů v práci, známých i neznámých, příznivců opevnění a postupem času i dalších, kteří objevili tento web. A také těm, kteří si chtějí / už si zakoupili vlastní bunkr. Stav okolí a nemožnost získání sebemenší části okolního pozemku v majetku obce výrazně změnilo moje plány na obnovu, vzhled a využití řopíku. Berte moje zkušenosti jako případnou inspiraci a možnost poučení se z mých chyb.

Zároveň bych chtěl zmínit, že jsem vždy respektoval a nezpochybňoval právo obce / územně-správní jednotky nakládat se svým majetkem dle vlastního uvážení. Na druhou stranu přístup obce, nejen ohledně vzhledu a údržbě vlastního pozemku, pro mě byl překvapením a zklamáním.

V současné době nemám podané žádné další žádosti na možnost získání jakékoliv části obecního pozemku, ani to díky jasným rozhodnutím zastupitelů během posledních let neplánuji.

Mám ale zájem na tom, aby obec Březí prováděla přiměřenou údržbu vegetace na svém pozemku tak, jak byla vyzvána Odborem životního prostředí v Mikulově poprvé již v létě 2021, kam jsem se musel obrátit, když moje dosavadní snahy o řešení situace se šířením husté, a až 2 metry vysoké, vegetace z obecního pozemku na můj pozemek, selhaly. 

Beru svůj bunkr a pozemek od armády o výměře 103 m2 jako prostorovou výzvu, aneb co vše lze na něj umístit. A i nadále věřím v dobré sousedské vztahy a udržované okolí.

Pokud si kupujete bunkr od Ministerstva obrany

Obecné rady a moje zkušenosti:

1. Buďte připraveni na možný přístup – „místní“ / „není místní“
2. Připravte si dopředu odpověď na otázku: „Co z toho obec bude mít?“
3. Buďte připraveni na problematiku „kdo by z čeho mohl něco mít“ a „kdo z čeho nic mít nebude“
4. Buďte připraveni na možnost, že historie nemusí být vždy vítána a v některých pohraničních oblastech může být historie 20. století citlivé téma a mít vliv i na vývoj obce. Nastudujte si pečlivě historii místa.
5. Vybírejte si místa se stabilní zastupitelskou reprezentací, malou mírou odvolávání a rušení mandátů zastupitelů, atd.
6. Zajímejte se o mezilidské vztahy, zdali si například v daném místě nezpochybnili před soudem platnost komunálních voleb, anebo jestli je běžné, že po výsledcích voleb vzniknou vyšší stovky obsahově delikátních komentářů na veřejných informačních portálech, atd.
7. Navštivte jako host veřejné zasedání zastupitelstva a „nasajte“ místní atmosféru.
8. Zřiďte si datovou schránku. A navíc je to levnější než posílání doporučených dopisů.
9. Buďte trpěliví. Nějaký ten rok nic neznamená. Než se stanete členem místní komunity, může to dle místních trvat i 10 – 20 let, anebo také nikdy.

Já jsem Karlovarák bez jakýchkoliv příbuzných na Moravě, takže nejsem místní. Řada věcí tak nepůjde, anebo jen s obtížemi.

Obci jsem nabízel na své náklady jako fyzická osoba zkulturnění místa a jeho udržování s tím, že lidem se technické zajímavosti s odkazem do historie líbí. A vzhledem k tehdejšímu dlouhodobě neudržovanému stavu místa spolu s odpadky by tak mohlo místo navíc dostat nový impulz.

Již na přelomu února / března 2018 jsem požádal o možnost získání části nevyužívaného obecního pozemku v těsné blízkosti bunkru se kterým obec dle vyjádření starosty neměla žádné plány, a se starostou jsem se osobně potkal. Po nějaké době přišlo zamítnutí od rady obce, bez bližšího vysvětlení, žádné dotazy ze strany obce nebyly. Na zastupitelstvo se moje žádost překvapivě nedostala. Následně jsem dodal doporučení několika institucí s novou žádostí, že to myslím s obnovou vážně. Žádost jsem dovezl osobně přes půlku republiky, tentokrát „na otočku“ vlakem. Doručení zůstalo bez jakékoliv reakce / dotazů.

Po komunálních volbách závěrem roku 2018 a částečné změně zastupitelstva byly žádosti také zamítnuty. Dotazy ze strany obce nebyly. Počet obecních zastupitelů, co se přišli alespoň podívat jak probíhá obnova, anebo když jsem na své náklady uklízel, třídil a odvážel odpadky v letech 2018 – 2021 z obecního pozemku v těsné blízkosti bunkru, byl nula.

Těší mě alespoň symbolicky fakt, že podle místních a kolemjdoucích to teď vypadá mnohem lépe a zároveň už ani nové pytle s odpadky také nepřibývají. Určitě k tomu pomohlo i najmutí (zaplacení) místního bagristy a o rok později (léto 2019) pro mě finančně nákladná, ale nakonec nutná likvidace jílovitého zemního záhozu bunkru. V roce 2021 jsem najmul a zaplatil pro změnu jinou firmu na úklid rozměrných stavebních a jiných odpadů z obecního pozemku, protože obec se prostě k úklidu vlastního pozemku neměla, byť to několik let starostové slibovali, i písemně. Náklady tohoto posledního úklidu pro mě byly 17.000 Kč.

Armáda prodává bunkry obvykle s pidi pozemkem

Bunkry armáda (příjemcem peněz je státní rozpočet) prodává obvykle s malým vlastním pozemkem a ten obvykle nepřesahuje o moc samotnou stavbu, např. 2 metry na každou stranu od bunkru, to je vše. Pokud máte uklizené a udržované okolí a chcete z bunkru například sklad na brambory, bude to stačit.

Pro zájemce o bunkry – chtějte po armádě znalecký posudek na daný bunkr

Pro zajímavost – znalecký posudek pro můj bunkr (posudek vypracován v roce 2015)

Znalecký posudek jsem získal od armády a na web jsem jej umístil se souhlasem zhotovitele.

Není místo okolo, jen náletové dřeviny a zarostlé odpady, které spoustě lidem nevadí

V mém případě jsem na třech stranách ze čtyř neměl ani ty 2 metry svého pozemku okolo a jižní strana pozemku byla vyplněná svažitým zemním poválečným jílovitým záhozem (bez původní kamenné rovnaniny) bunkru, tam byl využitelný prostor nula metrů. Okolí, v majetku obce, bylo v roce 2018 zarostlé náletovými dřevinami, plné průmyslových i domovních odpadků starých i několik desítek let (podle štítků), vzhledově tedy „nic moc“. A nikomu z místních to asi nevadilo.

Nemusíte hned bydlet několik stovek kilometrů od bunkru, aby vás napadlo, že bude potřeba nějaká plocha například na složení a přípravu materiálu na obnovu, uskladnění nářadí, kde zaparkovat auto, kde postavit chemické WC, anebo kam se schovat v případě obyčejného deště …  A že bez upraveného a udržovaného okolí a bez uklizených odpadků to nemá cenu. Obzvlášť v případě, když to máte k bunkru nějakou vzdálenost a peněz spolu s časem opravdu nemáte neomezeně, aneb samo se nic neudělá a celá aktivita s bunkrem byla od začátku brána jako volnočasová s tím, že se třeba v nějaké podobě zapojí aktivně i místní, jak se často stává. To se ale bohužel nestalo.

Každopádně je to i svým způsobem zajímavá zkušenost, jaký vztah mají lidé v obci ke svému místu, okolí, historii, anebo někdy i lidem z jiných částí České republiky.

I bez získání  jakékoliv části obecního pozemku jsem tak nakonec během let 2018 – 2021 bezprostřední okolí v majetku obce na své náklady postupně uklízel.

Prostorová improvizace, anebo bunkr opustit a nechat jeho osudu

Naprostý nedostatek prostoru a celkový nezájem v obci mě přivedl později v létě 2019 na myšlenku, že nemá cenu opravovat nepůvodní zemní jílovitý zához bunkru na jižní straně a bude potřeba se zamyslet, co s bunkrem dál.

„Nahý bunkr“ od konce léta 2019

Veškerou zeminu ze záhozu na jižní straně bunkru jsem tak nechal vytěžit a uložit na skládce v sousední obci. Byl to draze získaný prostor, ale získal jsem plochu cca 3 x 10 m. Výdaje přesáhly 10.000 Kč a bunkr navíc ztratil část původního vzhledu, ale získal jsem alespoň plochu na zaparkování auta a vyndání nářadí.

Kde bunkr stojí

Můj bunkr s pozemkem se nachází „v ohraničeném obdélníku“ v intravilánu v zastavěné části obce, vedle prostoru bývalých silážních jam, kdy na východní straně od bunkru se nachází pozemní komunikace využívaná nejen zemědělskou technikou, chodci a cyklisty, s nedalekým napojením na cyklostezku do Mikulova a obce Novosedly.

Západně jen pár metrů od bunkru jsou ony bývalé silážní jámy, od roku 2020 skládka štěrku a kameniva. Na severní straně je po pár metrech příjezdová cesta k bývalým silážním jámám. Zbývá tak jižní strana od bunkru, která nabízí případně nějaký lépe využitelný prostor.

Pozemek v okolí bunkru je v majetku obce a podle územního plánu byl vedený jako technická infrastruktura. Betonová plocha bývalých silážních jam byla využívána jako místo pro skladování trávy a dřevní hmoty, štěpkování, atd. To byla ta oficiální verze, ale od konce roku 2019 se tam již odpad nepálí.

Naštěstí jsou i opačné případy, kdy naopak obce a města se snaží pomoci, občanská aktivita je dokonce vítána a podporována. Navíc v případě bunkrů nemálo měst a obcí vidí tyto stavby a obnovu jako zajímavost, jako část technické historie místa a státu, nejednou navíc také jako odlišnost „v boji“ o návštěvníky, anebo jako součást přátelského soupeření samospráv ve stylu „kdo má zajímavější místa“. A pokud třeba ani nejsou příznivci historie a vojenství, řídí se alespoň lidskou zásadou ve stylu „přej, a bude ti přáno.“

Potvrzením pozitivního přístupu, jak jsem zjistil, jsou i nedaleké sousední obce – zcela pozitivní přístup k aktivitám s opevněním například volí nepříliš vzdálená obec Novosedly (muzeum U Starého lomu), anebo i samotné město Mikulov (pěchotní srub MJ-S 29). Z obce Novosedly se na bunkr tehdy přijel podívat i tamější starosta a dokonce jsem dostal informaci, že i u nich několik bunkrů mají a aktivity podporují. Dále z oblasti jižní Moravy je to například obec Vratěnín (Spolek pohraniční historie), anebo další obce na Břeclavsku.

Každý územně-správní celek má nezpochybnitelné právo a povinnost nakládat se svým majetkem dle svého uvážení. Tak to je, a já to respektuji. Na druhou stranu i obec by měla dodržovat povinnosti ohledně správy svého majetku, tedy odklízet „černé skládky“ a udržovat stav vegetace na svých pozemcích.

Jak šel čas se zamítnutými žádostmi (od nejnovějších)

prosinec / 2022 – Žádost o prodej části obecního pozemku v blízkosti bunkru – rozsah žádosti stejný jako v únoru 2019, nové složení zastupitelstva, zamítnuto bez dotazů z obce

červen / 2021 – Žádost o prodej části obecního pozemku v blízkosti bunkru – rozsah žádosti stejný jako v únoru 2019, zamítnuto

5 / 2020 – Žádost o pronájem, anebo prodej části obecního pozemku v blízkosti bunkru – rozsah žádosti stejný jako v únoru 2019

Obě žádosti byly zamítnuty jak Radou obce, tak zastupiteli.

Zajímavost: Ve všech mých žádostech je chyba ohledně výměry, mnou navrhovaná velikost pozemku 453 m2 je včetně mých původních 103 m2, tudíž bych od obce kupoval pouze 350 (a ne 453) m2, případně i méně – nebránil jsem se úpravám.

Pro informaci:

Obsah mých žádostí:

1. Žádost o získání části obecního pozemku do nájmu
2. Žádost o možnost odkoupení části obecního pozemku

Vyjádření obce – zamítnutí:

1. pronájem – zamítnutí radou obce
2. pronájem – zamítnutí zastupitelstvem
3. prodej – zamítnutí radou obce
4. prodej – zamítnutí zastupitelstvem

---

12 / 2019 – Žádost o část obecního pozemku kvůli méně nápadnému umístění el. přípojky

Možnost odkoupení „zbytkové části“ obecního pozemku – posunutí hranic mého pozemku na západní straně o několik metrů směrem k betonovým blokům. Záměr prodeje byl zamítnut.

• z důvodu uzavřené smlouvy z roku 2018 s E.ONem na zřízení elektrické přípojky u bunkru a možnosti vzhledově nerušivého umístění elektrické přípojkové a elektroměrové skříně jsem ve 2. polovině roku 2019 požádal obec Březí po předchozí konzultaci s techniky a energetiky o možnost odkoupení části obecního pozemku o velikosti max. do cca 40 m2 na západní straně od bunkru. Ve své podstatě by šlo o posunutí hranic mého armádního pozemku na západní straně o 2 – 3 m směrem na okraj bývalých silážních jam k betonovým blokům – veškeré skříně by tak byly skryty a nebyly by v těsné blízkosti u bunkru.
• Žádost byla zastupiteli obce zamítnuta v prosinci 2019 už ve fázi schválení zveřejnění záměru prodeje. Podle výpisu usnesení pro možnost prodeje hlasoval jediný zastupitel.

únor 2019 – zamítnutá žádost o část obecního pozemku – 350 m2 (geom. plán konstatuje velikost pozemku 453 m2 po případném spojení pozemků)

Po roce 2018 jediné procesně platné projednání možnosti prodeje části obecního pozemku u bunkru zastupitelstvem obce proběhlo 12. 2. 2019 a zastupitelé obce Březí prodej zamítli. O termínu projednávání na zastupitelstvu jsem byl v tomto případě dopředu informován a osobně jsem se zasedání zastupitelstva zúčastnil.

Uzavřela se tak moje žádost z roku 2018. Dotazy před hlasováním nebyly, pro prodej byli 2 zastupitelé z 11. Rozhodnutí samozřejmě respektuji a děkuji všem zastupitelům bez rozdílu za procesně férový postup.

---

Pro samotné „oživení“ bunkru (řopíku) jsem plánoval upravit i jeho bezprostřední okolí – po dlouhou dobu evidentně neudržované z hlediska náletových křovin, tak i různých odpadů. Vzhled bunkru jsem hodlal zachovat. Chtěl jsem zachovat i dominantu samotného bunkru, zároveň jsem chtěl mít možnost někde zřídit základní technické zázemí, třeba jako to mají ostatní bunkrová muzea, přístřešek na posezení v případě nepřízně počasí, místo na uskladnění materiálu a také místo, když „příroda zavolá“.

A hlavně také mít jistotu, že po vynaložení času, peněz a nadšení, nevznikne v těsné blízkosti bunkru něco, co by mohlo prostředí dramaticky změnit. Mně samotnému nedává samotný bunkr bez upraveného okolí žádný smysl, stejně jako bez jistoty, jak to tam může za pár let vypadat.

Řopík samotný sice stojí na vlastním pozemku (st.p.č. 1241 v k.ú. Březí u Mikulova), ale ten prakticky pouze kopíruje samotnou stavbu a svažující se zemní zához čelní stěny. Rád bych i bezprostřední okolí zkultivoval a získal i pár metrů pozemku okolo, nově jsem si nechal vypracovat i geometrický plán – červeně vyplněná část je ta, o kterou bych měl zájem, ale nebráním se úpravám. V místě nejsou aktuálně dostupné žádné inženýrské sítě.

Nalevo od červené oblasti jsou bývalé silážní jámy – aktuálně skládka rostlinného odpadu z obce. Na pravé straně se nachází účelová komunikace.

Ke stažení

Geometrický plán – situace

Geometrický plán