Uzavření letošního roku

Dnes je posledním dnem letošního roku, přišel čas shrnutí.

Stručně, byl jsem se svojí bunkrovou aktivitou naivní. A taky jsem nečekal, jak málo lidí se ztotožňuje s místem kde bydlí, jakoby obec Březí samotná a lidé co v ní bydlí, byly 2 různé, téměř nesouvisející věci, co se tak trochu vzájemně ignorují. Takový jsem získal za 9 měsíců dojem.

To, že jsem si začátkem roku koupil na Moravě bunkr, byť na Moravě nemám žádné příbuzné, to jste si mohli přečíst tady na webu. Proč, to bylo zmíněno i ve článku co vyšel v Břeclavském deníku. Byl to sled událostí a dílo náhody, aneb chatu nemáte, a přesto byste si rádi aktivně odpočinuli, navíc máte rádii historii. Po neúspěchu hledání něčeho malého a dostupného si vzpomenete, že občas armáda něco rozprodává a zjistíte, že to jsou pozemky a někdy i bunkry! Tahle netypická představa vás nadchne. To, že je to více jak 250 km od místa kde pracujete tomu nepomůže, ale po zvážení všech možností jak a kde ušetřit vás to dostatečně neodradí. Jezdí tam i vlak a čas se dá nějak využít. A dostáváte info z vojenské správy, že v nejbližší době bunkry na západě, odkud pocházím, se prodávat nebudou.

Chvíle přemýšlení, blesková návštěva několika bunkrů na Moravě (ano, vlakem během jednoho dne), delší chvíle přemýšlení a zvažování, zavolání na obec, jestli jim „bunkráci“ nevadí, prý ne, další přemýšlení – a nakonec do toho jdete, podáváte nabídku na bunkr. Brzy se od Ministerstva obrany dozvíte, že nabídka byla vybrána jako nejvýhodnější, tedy se asi nikdo jiný do prodeje obálkovou metodou s danou minimální cenou nepřihlásil. Velká část by se toho místa možná lekla, zarostlé, neudržované místo s množstvím odpadků, slimáků, akátů, pařezů a „kopečků z čehosi“. S kamarádem jsem si u piva tehdy dělal legraci, že tohle nikdo normální nekoupí, takže bych to mohl být třeba i já, ostatně i jemu se myšlenka na vlastní bunkr líbila.

To, že se bunkr prodával asi poslední 3 roky, ani to, že jeho koupi vzdalo několik zájemců před podpisem smlouvy (jeden se mi sám ozval), jako by to místo bylo snad nějaké „zakleté“, to v té chvíli nevíte.

První drobné práce (s malou ruční pilkou!) jsem začal dělat v březnu, v březnu jsem dostal první zamítnutí, že rada obce není nakloněna případnému prodeji části pozemku okolo, během letních prázdnin jsem se na obci dozvěděl, že pro obec není moje aktivita s bunkrem zajímavá, mám si najít přítelkyni a přejí mi štěstí někde jinde. Práce na obnově jsem tak v létě zastavil. Nová rada obce moji žádost také zamítla, byť ještě čekám na rozhodnutí nového zastupitelstva.

Třeba se jednou situace změní, bunkru to nevadí, ten má času dost. Díky za slova podpory všem kolemjdoucím i sousedům, abych vytrval.

Já mám zase raději, když dělám něco někde, kde se o moji aktivitu zajímají a neposílají mě jinam.

A proto děkuji městu Znojmo za zájem a možnost podání nabídky na odkup pozemku s bunkrem ve Znojmě. Nabídka je podaná, jestli zvítězí to nevím, ale i tak chci městu Znojmu poděkovat. Třeba to nevyjde, třeba to vyjde.

Zapomeňte „na pravidelnou dávku emocí“, „kriminálku New York“, atd. :-) To vše a mnohem více najdete na:

www.SatelitniBunkr.cz

a Facebooku

https://www.facebook.com/satelitnibunkr/

P.S. A proč Satelitní bunkr? Protože jsem tehdy pro bunkr ve Březí koupil i doménu SatelitníBunkr.cz a byla nevyužitá, zároveň se ale k mému překvapení situace opět opakuje – bunkr je na okraji města, takže je zase „satelitní“ a bezprostředně sousedí s cyklostezkou.

 

 

Co se událo od srpna do prosince 2018

Pokud jste nesledovali v posledních měsících Facebookové stránky Satelitního řopíku ve Březí, tady je pár novinek. Práce na řopíku až na několik výjimek neprobíhaly, čeká se stále na výsledek možnosti odkupu části obecního pozemku okolo.

Září

  1. Anténa na řopíku – za pomoci sousedů vztyčena anténa na bunkru. Většině se líbí, někomu zase nemusí, každopádně měla / má mít svůj účel. Satelitní řopík je tak vlastně dvojnásobným satelitním řopíkem, byť to nebylo původně plánováno a rozhodl jsem se až koncem června.
  2. Snaha o získání protitankových překážek (rozsocháčů) se nepovedla, repliky stojí více než 10.000 Kč za kus, tudy cesta nevede.
  3. Dostal jsem vyrozumění od Vojenského ústředního archivu (VÚA) v Praze, že mají pro mě připravené předválečné archivy ženijního vojska a tam by se mohlo nacházet mezi stovkami a stovkami dokumentů i něco o mém řopíku, domluvil jsem si tedy termíny návštěv v badatelně.

Říjen

  1. Pátrání v archivu VÚA (Praha Ruzyně) bylo časově náročné, ale úspěšně. Moc jsem si od toho nesliboval, ale zjistil jsem několik základních informací o Satelitním řopíku, je dobré znát historii. Zajímavé byly i získané informace ohledně okolních řopíků a získanými materiály jsem překvapil i několik „pravých bunkráků“ v okolí. Nenapadlo je pátrat tam, kde jsem pátral a hlavně – měl jsem určitě i notnou dávku štěstí. Jak se říká, štěstí přeje připraveným.
  2. Satelitní řopík dostal evidenční číslo, má tak svojí oficiální adresu – Družstevní ev.č. 12, Březí. Stává se tak určitě jedním z mála bunkrů které mají vlastní adresu.
  3. Česká pošta v Břeclavi potvrzuje, že bude v případě zřízení schránky za splnění označovacích náležitostí doručovat poštu, nebude s tím žádný problém.
  4. Pilot závodních dronů a účastník soutěží si chtěl zalétat v okolí Satelitního řopíku, tak si zalétal a poslal mi i krátké video, takže díky němu je vidět jak bunkr vypadá shora. Slabším povahám se může z rychlých pohybů ve videu dělat nevolno, ostatně dělal ho pilot závodních dronů a je to vidět :-) Každopádně Michalovi za povedené video patří poděkování.
  5. Během léta jsem se na obecním úřadě ve Březí dozvěděl, že moje aktivita s bunkrem je pro obec Březí nezajímavá a bylo mi popřáno štěstí jinde – a štěstí jinde se ke mně v říjnu dostavilo – jiné místo, jiná obec, jiná moje žádost – obec mi poslala seznam řopíků v jejich majetku a rada obce na základě mé žádosti projednala záměr prodeje pozemku s bunkrem z majetku obce. Záměr je radou napoprvé schválen, další kroky budou následovat. Možnost druhého řopíku na jiném místě se tak stává reálnější.
  6. Na řopíku ve Březí natírám provizorně stropnici pomocí Penetral ALP, aby do něj neteklo. Finální úpravu pomocí asfaltových pásů neplánuji dokud se budoucnost řopíku nevyjasní, odvážím zbytek nářadí a připravuji bunkr na zimu.

Listopad

  1. Je po volbách a nová rada obce Březí zamítá, tedy nedoporučuje mojí žádost o prodej pozemku ve Březí. O prodeji ale rozhoduje zastupitelstvo obce Březí, takže se bude čekat na rozhodnutí nového zastupitelstva. Oceňuji zavolání od nového starosty a písemné vyjádření. Zdůvodnění v tomto případě bylo, že obec v posledních letech prodala příliš mnoho pozemků a teď už nic nechce prodávat.
  2. Na základě mé další žádosti se na úřední desce obce Březí se objevil záměr o prodeji pozemku okolo řopíku, čekám tedy na zasedání zastupitelstva ve Březí, oceňuji standardní postup obce a informoval jsem, že je to moje poslední žádost a rozhodnutí nového zastupitelstva budu respektovat, žádnou další žádost o možnost odkupu pozemku okolo nebudu podávat.

Prosinec

  1. Zastupitelstvo obce Březí nakonec o prodeji pozemku bude rozhodovat až v příštím roce, nikoliv na prosincovém termínu jak jsem se domníval. Chtěl jsem mít osud řopíku a možnost odkupu pozemku okolo ve Březí vyjasněné do konce roku, ale nepovedlo se.
  2. Ozvala se mi firma zabývající se distribucí svítidel veřejného osvětlení s nabídkou, že mi bezplatně dlouhodobě zapůjčí nové „chytré LED svítidlo“ k bunkru, aby se případně dalo nahradit současné sodíkové svítidlo veřejného osvětlení v majetku obce. Obec by tak díky výměně svítidla ušetřila za elektřinu a já bych získal kvalitnější osvětlení u řopíku s možností regulace. Nabídku jsem přeposlal obci Březí, prozatím bez reakce.
  3. Na úřední desce té obce, jejíž rada v říjnu schválila záměr možnosti prodeje pozemku s bunkrem, se objevila informace o prodeji pozemku s tím, aby zájemci do daného data podali finanční nabídku. Podal jsem ji a čekám na vyhodnocení začátkem roku 2019.

Nová žádost na obec, nové zamítnutí

Bez jakéhokoliv přehánění jsem byl překvapený, že příběh Satelitního řopíku nedávno zaujal natolik, že o něm Břeclavský deník napsal pár řádek.

Z textu článku a z vyjádření obce jsem nabyl dojmu, že by bylo dobré podat žádost už teď, bylo tam zmíněno i historické hledisko věci.

Dnes jsem dostal odpověď na svojí nejnovější žádost. Žádost se zamítá, takže tak.

Nezdolné akáty ještě nedávno tvořící džungli v okolí bunkru už zase začínají růst, jakoby to tušily předem jak to dopadne a vezmou si své místo zase zpět. A lidi zase budou mít místo kam dávat odpadky.

Pohoda

Pozemek nebude, s řopíkem prozatím končím

Už vím, na čem jsem. Na mojí druhou žádost o možnosti odkoupení pozemku pár metrů od bunkru na každou stranu, osobně podanou na obec 4.4.2018 a kvůli které jsem jel tehdy na otočku z Plzně do Březí, jsem do včerejšího dne neobdržel jednoznačnou odpověď.

Jen před cca 2 měsíci jsem dostal informaci telefonicky „to chce čas, buďte trpělivý“. Žádný dopis, žádný e-mail, vzbuzovalo to ve mně tedy i lehké naděje, ale když už ani teď v červenci jsem nevěděl co to znamená, rozhodl jsem se 23. 7. 2018 vydat na otočku opět do Březí (250 km a dalších 250 km zpět) na veřejnou schůzi zastupitelstva, abych závěrem, až vyčerpají své plánované body k jednání, se zeptal na stav své žádosti a věděl s čím mám počítat. Už jsem chtěl mít jasno.

Nechci se moc se opakovat, že jsem převážně právě z okolního obecního pozemku v těsné blízkosti bunkr roztřídil a odvezl na své náklady necelých 8 stavebních pytlů odpadků, vykácel drobné náletové dřeviny a že i podle místních kolemjdoucích to tam „prokouklo“, anebo že jsem ke své žádosti tehdy připojil doporučení od Baťovy nadace ze Zlína, ZOO Plzeň, Jihomoravské firmy roku 2017 (Frentech) a také od spolku co udržuje a krásně obnovil předválečný pěchotní srub „Zatáčka“ ve Chvalovicích. Doporučení jsem tam nepřipojil proto, aby si „ze mě sedli na zadek“, ale proto, že když něco dělám, tak to myslím vážně a s bunkrem nemám v plánu žádné „neplechy“ typu varna drog (to mě nenapadlo, ale někdo to nadhodil), atd. Každopádně to taky nepomohlo.

Jen upozorním, že jako někdo, kdo v obci Březí u Mikulova nemá žádné známé a momentálně pracuje a bydlí 250 km daleko, jsem nezatížený jakýmikoliv sympatiemi a antipatiemi mezi lidmi a dám spíš na svoje osobní zkušenosti (celkově pozitivní), než na zkušenosti druhých.

Kolega z mé práce se kdysi divil, že když si Googloval obec Březí u Mikulova, aby našel kde ten bunkr mám, tak mu z Google vyhledávače vypadlo podle něj několik zajímavých článků a komentářů.

https://www.denik.cz/jihomoravsky-kraj/krajsky-soud-pochybil-volby-napadli-v-brezi-ne-v-breclavi-20141106-6cui.html

https://brno.idnes.cz/stiznost-na-volby-breclav-misto-brezi-dxw-/brno-zpravy.aspx?c=A141108_2114479_brno-zpravy_daj

https://brno.idnes.cz/postrik-kukurice-herbicid-znicena-reva-skoda-miliony-brezi-mikulovsko-13n-/brno-zpravy.aspx?c=A180503_399267_brno-zpravy_krut

Já jsem na tyhle články moc nedal, ani mě to upřímně moc nezajímalo.

Co mě však při účasti na dnešní schůzi zastupitelstva překvapilo, že už během projednávání bodů programu jsem získal dojem, že někteří zastupitelé mají mezi sebou nějaké problémy a jejich vzájemná komunikace mě nenechala na pochybách. I tohle bylo zklamání, že chvílemi občas si zastupitelé „zaštěkali“ sami na sebe. Škoda.

Závěrem schůze zastupitelstva jsem se přihlásil o slovo a požádal o vyrozumění mé žádosti ze dne 4. 4. 2018. Dostal jsem jednovětnou informaci, že moji žádost rada obce zamítla, bez jakéhokoliv vysvětlení, případně otázek z jejich strany a vyrozumění mi tedy pošlou. To je všechno. Jak jsem pochopil z dotazů dalších lidí, asi jsem nebyl sám, kdo nedostal vyrozumění. No nic.

Aktualizace: Písemné vyrozumění jsem na mojí dubnovou žádost ani přes červencový veřejný slib starosty nedostal.

Rozhodnutí obce respektuji – mají na to plné právo, byť pro mě zklamání, ale zase konečně vím, na čem jsem. Teďka se mi bude usínat líp. Rozdělané věci dokončím a další už nezačnu, některé věci prostě bohužel nevyjdou. Buď dělám věci naplno, anebo vůbec. Takže po dnešku v Březí u Mikulova už raději nic.

Tak a teď trochu pozitiv. Rád bych zmínil, co mi to přineslo. Březí u Mikulova jsem poprvé navštívil v lednu 2018 a za těch pár měsíců jsem tam podnikl přes 10 cest, většinou z Prahy (jsem rozený Karlovarák a nedávno ještě Plzeňák) a poznal jsem několik pohodových lidí. Nahlédl jsem díky pár lidem i do života a zvyků obce, takže pro mě jako neMoraváka to byla zajímavé poznání. Dost lidí mě pozvalo na víno a na kafe, nejeden kolemjdoucí se stavil na „prohlídku“ a nejednou jsme se „zakecali“ i v hospodě. A taky bylo několik těch, kteří mi pomohli – ať už radou, anebo kontaktem. A na něco jsem využil také místní řemeslníky. A za pár lidmi se rád stavím, když pojedu někdy okolo.

Mějte se, a třeba někdy někde na shledanou.

P.M.

Anténa, pancéřové dveře, oškrábané stěny a džungle je pryč

Nadpis stručně vystihuje to, co se povedlo v období mezi koncem června a začátkem července. Šlo to pomaleji a hůře než jsem plánoval, ale to se stává. Uživatelé Facebooku mohli průběh sledovat ve stručné podobě na FB stránce Satelitního řopíku.

Plán budoucích prací

Tento týden jsem uzavřel seznam plánovaných úprav, takže tady je:

  1. Stropnice – penetrace a následně pak „ipa“ (asfaltové pásy) – původní ochrana je po 80 letech už částečně nefunkční
  2. Odkopání zeminy v okolí bunkru – cca 15 cm (za několik desítek let je řopík trochu „utopen“)
  3. Vykopání několika pařezů, srovnání a vyrovnání zeminy v okolí bunkru (je tam historicky několik „hliněných hor“)
  4. Dočasné odstranění hliněného záhozu (kamennou rovnaninu jsem zatím nenašel) u čelní stěny bunkru a následné položení nopové fólie až ke stropnici. Po instalaci fólie se opět zához vrátí zpět. Tím se sníží množství vlhkosti působící na čelní stěnu. V případě potřeby okolo bunkru dát v úzkém pásu (20 – 50 cm?) kamenný štěrk, anebo kačírek.
  5. Instalace samostatného stožáru na vlajku v okolí bunkru ve vzdálenosti cca 2 metry, výška stožáru cca 5  m (stromy okolo budou vyšší, takže z dálky nebude vidět)
  6. Finální očištění venkovních částí bunkru tlakovou vodou, potom natření modrou skalicí (proti mechu)
  7. Penetrace betonu před nátěrem
  8. Nátěr samotný (betonová barva)
  9. Nová zemina / zatravnění na stropnici

Většina prací ale nebude moci začít dřív, než budu mít i okolní pozemek, k bunkru samotnému totiž patří jen pár metrů pozemku okolo. S pozemkem okolo zatím stále nevím jak to dopadne, takže vyčkávám.

Další pytel sesbíraných odpadků z okolí je pryč

Komunální odpad, plasty a sklo. To je nejčastější nález věcí v okolí bunkru. Už jsem pár pytlů odvezl, ale odpadků na pár pytlů ještě v trávě zbývá. Příště odvezu velký pytel se sklem. Na fotce to nevypadá, ale ten pytel s vytříděnými plasty opravdu není zase tak malý. Tak snad už mi lidé nebudou dělat skládku hned vedle bunkru.

Baťova nadace mi také drží palce!

Ve Zlíně jsem byl dvakrát. Poprvé, v roce 2014, byl hlavním cílem Baťův mrakodrap, napodruhé, o několik let později, setkání s Davidem Pavlíkem ze SpaceX. Při prvním setkáním mi počasí vyšlo, při druhé návštěvě jsem hrozně zmokl a deštník mi by nebyl k ničemu platný. Teďka jsem se potkal se Zlínem potřetí, virtuálně. Podepsané je Pavlem Velevem – ředitelem Nadace Tomáše Bati.

Díky za zájem a podporu!

Číst dál

Co nového na řopíku?

Odpověď – vůbec nic. Poslední týden jsem podlehl nějaké skutečné viróze a brzy budu dohánět jiné věci, řopík bude muset počkat.

Až bude trochu času, u řopíku je stále nějaké množství odpadků na několik pytlů (a to už jsem něco odvezl dříve), takže to bude asi první věc co dokončím, byť je to binec na obecním pozemku. Dívat se ale na to moc nechci, stejně jako si nechci zapíchnout kusy skla do bot.

V následujících týdnech bych mohl dostat od obce vyrozumění jestli mi, na základě v pořadí již druhé žádosti, prodají i část pozemku okolo řopíku. Aby si třeba zastupitelé nemysleli, že v řopíku budu třeba něco „vařit“ (už jsem tam teda vařil polévku z pytlíku, dokonce dvakrát), přiložil jsem i reference od ZOO Plzeň, Frentechu a od spolku co se stará o MJ-S4, že to myslím vážně.

Zpátky k plánovaným akcím dle priorit:

  1. vyřešit odpadky
  2. odebrat hlínu ze stropnice (pro budoucí položení nové hydroizolace)
  3. odkopat hlínu / rovnaninu z čelní strany pro budoucí položení hydroizolace
  4. vyřešit zapůjčení elektrocentrály / sehnat povolení majitele a natáhnout dočasný 50m kabel k nejbližšímu domku?
  5. očistit vnější stěny řopíku (příprava na letní nátěr)
  6. sehnat / postavit v okolí „kadibudku“ = vyžaduje kus pozemku od obce, takže zatím „příroda“ a v místě ubytování

Co dál?

Nejdřív počkám jak dopadne ten pozemek, do té doby nemá cenu nic moc plánovat.

Co jsem slyšel od kolemjdoucích lidí, tak řopík a uklizená plocha je jednoznačně lepší než ta „odpadková džungle“ co tam teď ještě je, a dřív ještě ve větší míře byla.

Tohoto dopisu od majitele firmy Frentech si velmi vážím

V Brně nemám žádné příbuzné a proto jsem požádal o referenci od jednoho z mála lidí, se kterými jsem se potkal. Účelem je opět dokázat, že i Karlovarák si může koupit „řopík“ a neslibovat jen „vzdušné zámky“ ohledně svého záměru, byť to k „řopíku“ mám pár hodin cesty a ne každému se to jeví jako skutečné.

A tím někým není nikdo jiný než pan Pavel Sobotka, český majitel brněnské firmy Frentech. Nebudu tu rozepisovat co firma dělá, ani nic okolo, jen si neodpustím informaci, že vyhrála cenu Firma roku 2017. Tohoto dopisu si velmi vážím. Potkal jsem se s ním sice jen jednou a sladění termínu schůzky se mi povedlo až po mnoha měsících, kdy už jsem si pomalu začal připouštět, že se asi nepotkáme. Na druhou stranu se sám přesvědčil, že i po několika měsících jsem něco nevzdal a nakonec jsme termín setkání sladili. Potkal jsem se s člověkem, který se nevzdává, dotahuje věci do konce a působil na mě jednoznačným dojmem ve stylu „nekecat, nehledat výmluvy, ale zkusit a dokončit“. Vážím si takových lidí. Ať už to s pozemkem okolo řopíku dopadne v následujících týdnech jakkoliv, díky za podporu!

Další podpora, tentokrát od MJ-S 4 Zatáčka, také díky!


Nejsem žádný „bunkrolog“ a o předválečných bunkrech jsem nevěděl zhola nic, ale nějakou shodou okolností jsem se v roce 2015 podíval do pěchotních srubů MJ-S 3 „Zahrada“ a MJ-S 4 „Zatáčka“, přičemž ten druhý, obnovený a provozovaný jen nadšenci, na mě zapůsobil. Zejména množstvím odvedené práce a nadšením, s jakým do toho šli. Dodnes „S-M-E-K-Á-M“ svůj pomyslný klobouk a stále průběžně, byť na dálku, sleduji, co se u nich děje nového.

Ještě jednou díky za důvěru a i další znalostní pomoc!


Reference

Dobrý den,

s panem Maškem jsem se setkal při jeho návštěvě námi provozovaného pěchotního srubu MJ – S4 Zatáčka http://www.mj-s4.cz/ u obce Chvalovice okr. Znojmo. O naši činnost se velmi zajímal a dokonce nás začal podporovat pravidelným měsíčním  zasíláním určité částky, jak sám ji nazývá – příspěvkem na kafe. Tím nás velmi potěšil, neb mezi mladými lidmi už moc takových vlastenců nenajdete. Byli jsme v kontaktu i mailem a vždy se poptával co je nového a pravidelně prohlížel i naše fota z akcí na http://mj-s4.rajce.idnes.cz/.

Letos nás potěšil svým  zájmem zakoupit lehké opevnění novějšího typu, což jsme mu doporučili. Moc nás potěšilo, že se mu jej podařilo získat u nás – na Jižní Moravě. Také jsme mu rádi poskytli kontakty i na další vlastníky lehkého opevnění na Jižní Moravě a poskytli jsme mu i nějakou dokumentaci či rady. Přesto, že to má k řopíku dosti daleko, tak si myslím, že se bude o něj vzorně starat a byli bychom moc rádi, kdyby se časem zapojil i do Dne pevnostních muzeí Jižní Moravy /letos je 9.6./, kdy mají všechny provozované lehké i těžké pevnosti otevřeno pro širokou veřejnost.

Z Brna děkuje a zdraví : Jaromír Adam

pokladník klubu vojenské historie ROTO Chvalovice

tel. 602587012

mail: damian.a(zavináč)seznam.cz

Díky ZOO Plzeň za morální podporu se Satelitním řopíkem!

Jak jsem již dříve psal, na Moravě nikoho moc neznám, a zároveň nikdo nezná mě. Ani se nedivím, že dneska si lidé spíš nevěří, než věří. A Karlovarák, aktuálně pracující v Praze a s řopíkem na Moravě je pro některé lidi, co mě neznají, asi dost neobvyklá kombinace, ale to jsem prostě já. Když něco můžu a chci, tak do toho jdu.

K tomu jsem 9 let strávil v Plzni a mám stále k Plzni nějaký vztah, byť už tam nebydlím, ani nepracuji. Od roku 2014, raději jen symbolicky (než jednorázově nějakou „vyšší“ částkou), podporuji Zoo Plzeň, protože jsem prostě chtěl někomu udělat radost a podpořit fajn věc, nic jiného v tom nebylo a nikdy jsem za to nic neočekával. Dneska Zoo Plzeň udělala radost mně. Díky!

Řopík budí zájem místních a okolí prokouklo

Teprve před pár dny jsem se dozvěděl, že pozemek okolo bunkru mi obec neprodá, ale než jsem rozhodnutí mailem dostal, už několik dní jsem měl naložené auto s nářadím a byl jsem v tu chvíli dávno v Brně. A s kolegou jsme byli domluveni dva týdny dopředu, že trochu vyčistíme stropnici a okolí řopíku. Takže nemělo smysl rušit domluvenou akci…

Číst dál