Co nového na řopíku?

/v , /přidal

Odpověď – vůbec nic. Poslední týden jsem podlehl nějaké skutečné viróze a brzy budu dohánět jiné věci, řopík bude muset počkat.

Až bude trochu času, u řopíku je stále nějaké množství odpadků na několik pytlů (a to už jsem něco odvezl dříve), takže to bude asi první věc co dokončím, byť je to binec na obecním pozemku. Dívat se ale na to moc nechci, stejně jako si nechci zapíchnout kusy skla do bot.

V následujících týdnech bych mohl dostat od obce vyrozumění jestli mi, na základě v pořadí již druhé žádosti, prodají i část pozemku okolo řopíku. Aby si třeba zastupitelé nemysleli, že v řopíku budu třeba něco „vařit“ (už jsem tam teda vařil polévku z pytlíku, dokonce dvakrát), přiložil jsem i reference od ZOO Plzeň, Frentechu a od spolku co se stará o MJ-S4, že to myslím vážně.

Zpátky k plánovaným akcím dle priorit:

  1. vyřešit odpadky
  2. odebrat hlínu ze stropnice (pro budoucí položení nové hydroizolace)
  3. odkopat hlínu / rovnaninu z čelní strany pro budoucí položení hydroizolace
  4. vyřešit zapůjčení elektrocentrály / sehnat povolení majitele a natáhnout dočasný 50m kabel k nejbližšímu domku?
  5. očistit vnější stěny řopíku (příprava na letní nátěr)
  6. sehnat / postavit v okolí „kadibudku“ = vyžaduje kus pozemku od obce, takže zatím „příroda“ a v místě ubytování

Co dál?

Nejdřív počkám jak dopadne ten pozemek, do té doby nemá cenu nic moc plánovat.

Co jsem slyšel od kolemjdoucích lidí, tak řopík a uklizená plocha je jednoznačně lepší než ta „odpadková džungle“ co tam teď ještě je, a dřív ještě ve větší míře byla.

Koupil jsem si hroznou blbinku, ale nemohl jsem odolat

/v /přidal

Pravověrní bunkráci se každý rok zúčastňují akce „Světla nad bunkry“. Budoucnost v jaké podobě můj „Satelitní řopík“ obnovím a do jaké míry zpustošené okolí řopíku zkrášlím, je zatím „ve hvězdách“ a závisí hlavně na tom, jestli se mi podaří s obcí vyjednat nákup části pozemku okolo řopíku, takže žádné plánování v tomto směru aktuálně nerozjíždím, ale…

Minulý týden na mě vyskočila reklama s výprodejem zařízení „Startastic MAX“. Ano, kvalita TV shoppingu, jen Horst Fuchs chyběl. Za necelé 400 Kč jsem se neudržel. Už ho mám doma, konstrukce jakžtakž, údajně i do vnějšího prostředí, no, uvidíme. Nejedná se o laser svítidlo, ale jsou zde použité obyčejné LEDky, takže to neoslňuje a svítí „tak akorát“. Je k tomu i dálkový ovladač, takže si dokážu představit efekt bílých pohybujících se „kapek“. Protože na řopíku bude po dobu 2 let asi jen nějaká polomrtvá autobaterie s napětím 12V a Startastic MAX vyžaduje napětí 3,8 V, objednám asi DC-DC napěťový měnič za pár desetikorun a problém s napájením na řopíku bude vyřešen.

Na stěně „Satelitního řopíku“ by to ale nemuselo vypadat zle, níže test zařízení v domácím prostředí (není moje video) na opravdu malou vzdálenost:

Teplota a vlhkost v řopíku – asi budu izolovat

/v /přidal

Ačkoliv řopík bude mít připojení na elektřinu asi až za 2 roky (lhůta daná EONem), v dnešní době se dá měřit (nejen) teplota a vlhkost i bez elektrické přípojky a i bez internetu. Odpovědí jsou dnes tzv. IoT sítě.

Tady mám po měsíci první výsledky měření uvnitř řopíku (dveře nejsou zavřené) – a je vidět (nečekaně), že ta vlhkost tam prostě byla, je a bude.

Z toho důvodu si pohrávám s myšlenkou, že bych nakonec čelní stěnu řopíku dočasně obnažil, zaizoloval fólií a pak samozřejmě zpátky zaházel. K tomu by se určitě slušelo ještě něco provést i s izolací stropnice. Těžko říct, jak hodně se to následně projeví, ale horší to určitě nebude. Jen to budu muset finančně propočítat…

Bylo by fajn mít výstupy s grafy nějak snadno přístupné třeba přes výbornou českou bezplatnou službu TMEP.CZ od Michala Ševčíka, ale nějak nejsou lidi.

Takže zatím jen formou obrázku:

Tohoto dopisu od majitele firmy Frentech si velmi vážím

/v , /přidal

V Brně nemám žádné příbuzné a proto jsem požádal o referenci od jednoho z mála lidí, se kterými jsem se potkal. Účelem je opět dokázat, že i Karlovarák si může koupit „řopík“ a neslibovat jen „vzdušné zámky“ ohledně svého záměru, byť to k „řopíku“ mám pár hodin cesty a ne každému se to jeví jako skutečné.

A tím někým není nikdo jiný než pan Pavel Sobotka, český majitel brněnské firmy Frentech. Nebudu tu rozepisovat co firma dělá, ani nic okolo, jen si neodpustím informaci, že vyhrála cenu Firma roku 2017. Tohoto dopisu si velmi vážím. Potkal jsem se s ním sice jen jednou a sladění termínu schůzky se mi povedlo až po mnoha měsících, kdy už jsem si pomalu začal připouštět, že se asi nepotkáme. Na druhou stranu se sám přesvědčil, že i po několika měsících jsem něco nevzdal a nakonec jsme termín setkání sladili. Potkal jsem se s člověkem, který se nevzdává, dotahuje věci do konce a působil na mě jednoznačným dojmem ve stylu „nekecat, nehledat výmluvy, ale zkusit a dokončit“. Vážím si takových lidí. Ať už to s pozemkem okolo řopíku dopadne v následujících týdnech jakkoliv, díky za podporu!

Další podpora, tentokrát od MJ-S 4 Zatáčka, také díky!

/v , /přidal


Nejsem žádný „bunkrolog“ a o předválečných bunkrech jsem nevěděl zhola nic, ale nějakou shodou okolností jsem se v roce 2015 podíval do pěchotních srubů MJ-S 3 „Zahrada“ a MJ-S 4 „Zatáčka“, přičemž ten druhý, obnovený a provozovaný jen nadšenci, na mě zapůsobil. Zejména množstvím odvedené práce a nadšením, s jakým do toho šli. Dodnes „S-M-E-K-Á-M“ svůj pomyslný klobouk a stále průběžně, byť na dálku, sleduji, co se u nich děje nového.

Ještě jednou díky za důvěru a i další znalostní pomoc!

Reference

Dobrý den,

s panem Maškem jsem se setkal při jeho návštěvě námi provozovaného pěchotního srubu MJ – S4 Zatáčka http://www.mj-s4.cz/ u obce Chvalovice okr. Znojmo. O naši činnost se velmi zajímal a dokonce nás začal podporovat pravidelným měsíčním  zasíláním určité částky, jak sám ji nazývá – příspěvkem na kafe. Tím nás velmi potěšil, neb mezi mladými lidmi už moc takových vlastenců nenajdete. Byli jsme v kontaktu i mailem a vždy se poptával co je nového a pravidelně prohlížel i naše fota z akcí na http://mj-s4.rajce.idnes.cz/.

Letos nás potěšil svým  zájmem zakoupit lehké opevnění novějšího typu, což jsme mu doporučili. Moc nás potěšilo, že se mu jej podařilo získat u nás – na Jižní Moravě. Také jsme mu rádi poskytli kontakty i na další vlastníky lehkého opevnění na Jižní Moravě a poskytli jsme mu i nějakou dokumentaci či rady. Přesto, že to má k řopíku dosti daleko, tak si myslím, že se bude o něj vzorně starat a byli bychom moc rádi, kdyby se časem zapojil i do Dne pevnostních muzeí Jižní Moravy /letos je 9.6./, kdy mají všechny provozované lehké i těžké pevnosti otevřeno pro širokou veřejnost.

Z Brna děkuje a zdraví : Jaromír Adam

pokladník klubu vojenské historie ROTO Chvalovice

tel. 602587012

mail: damian.a(zavináč)seznam.cz

Díky ZOO Plzeň za morální podporu se Satelitním řopíkem!

/v , /přidal

Jak jsem již dříve psal, na Moravě nikoho moc neznám, a zároveň nikdo nezná mě. Ani se nedivím, že dneska si lidé spíš nevěří, než věří. A Karlovarák, aktuálně pracující v Praze a s řopíkem na Moravě je pro některé lidi, co mě neznají, asi dost neobvyklá kombinace, ale to jsem prostě já. Když něco můžu a chci, tak do toho jdu.

K tomu jsem 9 let strávil v Plzni a mám stále k Plzni nějaký vztah, byť už tam nebydlím, ani nepracuji. Od roku 2014, raději jen symbolicky (než jednorázově nějakou „vyšší“ částkou), podporuji Zoo Plzeň, protože jsem prostě chtěl někomu udělat radost a podpořit fajn věc, nic jiného v tom nebylo a nikdy jsem za to nic neočekával. Dneska Zoo Plzeň udělala radost mně. Díky!

Řopík budí zájem místních a okolí prokouklo

/v , /přidal

Teprve před pár dny jsem se dozvěděl, že pozemek okolo bunkru mi obec neprodá, ale než jsem rozhodnutí mailem dostal, už několik dní jsem měl naložené auto s nářadím a byl jsem v tu chvíli dávno v Brně. A s kolegou jsme byli domluveni dva týdny dopředu, že trochu vyčistíme stropnici a okolí řopíku. Takže nemělo smysl rušit domluvenou akci…

Číst dál

Stopka: pozemek okolo řopíku asi zatím nebude, práce na řopíku redukuji

/v , /přidal

Byl jsem akorát dneska pracovně na výstavě Ampér v Brně a před chvílí mi došel e-mail z obecního úřadu, že pozemek o rozloze cca 300 – 400 m2 okolo řopíku mi obec neprodá. Zamrzí, za nějakou dobu to zkusím znovu. Možná jsem tu žádost nenapsal úplně nejlépe, těžko říct.

Ten ze všech stran izolovaný pozemek okolo řopíku nemá žádné praktické využití díky tvaru, ani lokaci. Navíc je dlouhodobě neudržovaný a je tam nějaké množství odpadků, které bohužel pomalu přibývá. Rozhodnutí mě nepotěšilo, ale asi mě zatím moc neznají a neví co mají čekat od „všudezdejšího“ člověka s trvalým pobytem v Karlových Varech, co si koupil řopík vedle místa kde obec ukládá posekanou trávu, pořezané větve a starý nábytek.

Je pravdou, že to je komplikace a dotkne se to aktuálně i rozsahu plánu na obnovu řopíku. Řopík samotný má vlastní pozemek a i pár metrů okolo, ale stejně jsem počítal s tím, že pár metrů by to stejně chtělo přikoupit. Když to nedopadne, je to pro mě no-go v nějaké rozumné obnově.

Plán byl zredukovat „džungli“ i okolo, uklidit i blízké okolí a třeba nainstalovat i „prasečí ocásky“, které se u řopíků před válkou dříve nacházely. Tímhle se to dočasně odkládá, dokud nebudu mít jasno, nemá cenu do toho dávat peníze, čas a být v nejistotě. Zkušeností s nájmem, ústními sliby a dalšími už mám dost. A jedině pokud je něco pevně dáno, má to majitele co se o to stará, tak potom to má smysl. Zamítnutí prodeje pozemku má tedy znamená že udělám jen základní venkovní úpravy a vnitřní část zatím nebudu řešit vůbec.

Špatnou zprávou to tak je i pro pár lidí z obce a okolí, které jsem poptal na pomoc při opravách a úpravách, zítra ještě zruším některé již za pár týdnů naplánovaná akce. No nic, i to se stává. Tak budou mít místní penziony, restaurace, benzinky a obchody zatím o jednoho „štamgasta“ méně.

Když jsem se dokázal dostat jako pan nikdo na start vesmírné rakety a do veřejnosti nepřístupných továren vyrábějící vesmírné satelity tak jsem si od pár lidí vysloužil kromě jiného přezdívku ten, co je mu těžké říkat ne. Brzy pošlu novou žádost. Vzdávat po prvním neúspěchu v tomhle není můj styl, ale jsem připravený na všechny varianty.

Co je na řadě: výměna poškozeného pantu

/v , /přidal

Tohle sám nezvládnu, ani na to nemám vybavení. Pancéřové dveře jsou zavěšené do ok navařených na rámu dveří, ale spodní oko je zničené. Když někdo násilím demontoval před mnoha lety pancéřové dveře a chystal se je zpeněžit ve sběrně, asi mu to nešlo a spodní úchyty násilím zničil. Pro mě komplikace navíc, bude potřeba sehnat nepoškozený kus a nechat to někým vyměnit.

Ve své podstatě je to železný návarek k rámu dveří. Nemáte někdo nějaký, anebo tušíte kde sehnat?

Řopík už není utopený v džungli náletů

/v , /přidal

Mráz, nemráz, k řopíku a okolo řopíku se už dá trochu chodit. Náletových dřevin je dost a je to na spíš motorovou pilu, ale tu zatím nemám. I s ruční rámovou pilkou s délkou řezného listu asi 20cm se dají dělat „divy“, když nechybí nadšení a není na výběr. Finální pročištění už samozřejmě motorovku bude vyžadovat. Jak jsem nedávno u kolegů v práci zjistil, ono rčení „dýmky, manželky a auta se nepůjčují“ by se mělo doplnit ještě o „motorovky“. Takže až se počasí trochu umoudří, pila z půjčovny zbytek vyřeší…

Venku mrzne, v řopíku je nad nulou

/v , /přidal

Jestli vás zajímá jak je na tom aktuálně řopík s teplotou a vlhkostí v těchto dnech, tady je odpověď. Venku je několik stupňů pod nulou a silný vítr, uvnitř řopíku je však stále lehce nad nulou (necelé 2 stupně při vlhkosti 50%) – i bez pancéřových dveří.